Taky říkáte NE?

NElítej, NEskákej, NEvyrušuj. NE, teď NEmůžeš jít ven. Ty NErozumíš? Řekla jsem NE. NE, to si koupit NEmůžeš. NEdám ti zmrzlinu, NEní dost teplo. NEsahej na to. To NEní na hraní, NEber to, ať si NEublížíš...

A tak dále a tak dále, samé NE, NE, NE.

V určitém období jsem sama měla kdysi pocit, že snad z tohoto začarovaného kruhu nejde vyskočit - jakobych stále hasila malé ohýnky s hrůzou v očích a s vidinou toho velikého požáru, do kterého by se mohly rozhořet, kdybych je průběžně nehasila svým jasným NE.

Najednou jsem měla NE téměr v každé větě. Docela jsem si na to vycvičila uši a snad nejvíc NE je slyšet na dětském hřišti, v závěsu za tím v obchodě a taky na návštěvách. V období 2 let používají téměř ve všech situacích rodiče NE. A k tomu někdy TYTYTY :-) ZAznamenali jste to někdy? Zarazilo vás, jak často toto ne říkáte i slyšíte. A divíte se , že dvouleťáci slovíčko NE říkájí pořád a na všechno?

Je taky dobré si všímat toho, jak na NE malé děti reagují - jednoznačně testují, co vlastně tím svým NE myslíte.

Vlastně to ani nemyslíme nijak špatně, ale říkáme dětem NE téměř v každé větě. Všimli jste si toho? Rodiče dvouletých dětí používají NE v 77 % situací. Pak se divíme, že je to první slovo, které od dětí slyšíme a některé ho pak na druhou stranu úplně ignorují, když ho slyší od nás.

Používejme ho co nejméně, a když už ho řekneme, mysleme to vážně. Ve všech ostatních případech se mu můžeme pokusit vyhnout.

"Moc ráda ti dám lízátko, Karolínko, jen co si dojíš ten rohlík."

"Bojím se, že si ublížíš, Eli, pojď prosím dolů z postele."

"Hned co dojíme oběd, můžeme jít ven."

Je to jednodušší, než se zdá! Jen si zvyknout. Zkuste to. Zdá se mi, že můj den bez NE je prostě veselejší