Návod na použití (dítěte)

25.03.2018

Právě jsem v koupelně nainstalovala novou pračku a studuju návod k jejímu použití. Jak ji zapojit, na co si dát při instalaci pozor, jaké programy mi nabízí a co dělat v případě poruchy. Tato část návodu se mi líbí nejvíc - žádné složitosti, jen přehledná tabulka, ve které je do nějakých 20ti řádků sepsáno všechno, čím mě může tento "super prací stroj" překvapit. Ve sloupku projev závady jsou shrnuty všechny možné poruchy, které si jen vzpomenete - od divných zvuků, přes odtékání nebo natékání vody až po zaseknutí celé pračky, která se prostě rozhodně nefungovat. Důležitý je ale sloupek řešení. Jak prosté - vždy jednoduchá věta, kterou každou ze závad snadno vyřešíte. Až na samém konci se objevuje jako jediné řešení "Odpojte ze sítě a zavolejte servis." Hmm, to už je vážné. 

Napadá mě, jak by to bylo jednoduché, jasné a snadno realizovatelné, kdybychom při odchodu z porodnice dostávali k miminku nejen pamětní list, ale také NÁVOD NA POUŽITÍ. Úplně vidím přehlednou tabulku se sloupkem projev závady a dalším sloupkem řešení. To by byla nádhera - ke každé závadě na bezproblémovém chodu dítěte by byla uvedena jednoduchá věta, která by vyřešila veškeré rodičovské nejistoty a tápání. Jasná informace, která by dítě hodila zase do normálu. Jen nevím, jestli by měl návod několik dílů, které by se vztahovaly k vývojovým fázím dítěte. Přece jen roční batolátko má zcela jiné závady než třináctiletá slečna. Co by asi byl ještě větší oříšek, to je číslo na autorizovaný servis. Když závada nejde vyřešit jasnou a jednoznačnou větou/pokynem, na koho se obrátit?

Jasně, tyto úvahy se zdají být nesmyslné, ale to jen do doby, než narazíte na nejrůznější on-line poradny nebo weby se zaručenými návody na výchovu dětí. Rodiče často jako důvod, proč se účastní rodičovského vzdělávání, uvádí, že chtějí vědět, "Co mají dělat v některých situacích". Já tomu říkám, že chtějí instantní rady, snadné poučky - "Když uděláte toto a toto, vaše dítě přestane nebo naopak začne dělat toto a toto." Instatntí rady ale nefungují a kdo si myslí, že si je nakoupí a už nebude řešit žádné výchovné problémy, velmi se mýlí.

Jediné, co funguje, je neustálá snaha o vytváření takového vztahu s dítětem, který je plný vzájemného respektu, úcty a lásky. Je postavený na vlastní jistotě a sebedůvěře rodiče, kterou žádnými poučkami nelze získat. Je postavený na vědomí zodpovědnosti za rozvoj dítěte a zároveň na důvěře v sama sebe i na důvěře ve vlastní dítě. Jediná poučka, která opravdu může fungovat jako návod na dítě by tedy mohla znít: "Respektujte své děti a učte je, aby i ony respektovaly vás, buďte laskaví a pevní a dávejte svým dětem současně křídla svobody i kořeny pravidel a řádu. A především se vzájemně mějte rádi."